Naše první zkušenost s asistovaným řízením Tesly Model Y v běžných českých podmínkách. Bez rozboru výbavy, bez marketingu – zato s konkrétními situacemi z provozu.
Proč jsme vyrazili právě na známé trasy
O systému Tesla FSD (Full Self-Driving) už vznikla řada videí a technických rozborů. My jsme se rozhodli pro jiný přístup. Při první zkušenosti s nejnovější generací Tesly Model Y o uváděném výkonu 340 kW nás nezajímalo, kolik má automobil kamer ani jak podrobně funguje jeho software. Chtěli jsme vědět, zda nám v reálném životě dokáže usnadnit řízení.
Proto jsme zvolili známé trasy, po kterých pravidelně jezdíme. Jsou na nich úzké silnice bez středové čáry, nezpevněné okraje, křižovatky s horším rozhledem, chodci i běžné nepředvídatelné chování ostatních řidičů. Test navíc probíhal za tmy, tedy za podmínek, které mohou být pro kamerové vnímání okolí náročnější. Nešlo o laboratorní měření ani o univerzální hodnocení všech verzí FSD. Šlo o naši první uživatelskou zkušenost.
Kruhové objezdy: Velmi příjemné překvapení
Na kruhových objezdech nás Tesla přesvědčila téměř okamžitě. I za tmy vyhodnocovala přijíždějící vozidla rychle, ale bez zbytečného riskování. Ve vhodný okamžik se plynule zařadila, projela objezdem a správně použila směrová světla.
Právě přirozenost manévru nás zaujala. Neměli jsme pocit zbytečného váhání ani nervózního popojíždění. Z našich pozorování patřily kruhové objezdy k nejlépe zvládnutým situacím.
Značka STOP: Když chybí rozhled
Na křižovatkách se značkou STOP byla zkušenost odlišná. Tesla řádně zastavila, což hodnotíme pozitivně. Pokud však byla značka umístěna před místem, odkud je skutečně dobře vidět do křižovatky, následné rozhodování trvalo déle.
Tady se otevírá širší otázka: jak připravena je naše dopravní infrastruktura na stále pokročilejší automatizované systémy? Nejde o to přesouvat značky jen kvůli automobilům. Umístění STOP, rozhledové poměry a místo bezpečného zastavení musí vyhovovat všem účastníkům provozu. Podle nás by však mělo být součástí budoucí odborné i legislativní debaty také to, jak mohou křižovatky poskytovat srozumitelnější podmínky pro automatizované řízení.
Chodci a překážky: Dobré vyhýbání, ale bez blinkrů
Systém dobře reagoval na chodce ve vozovce. Dokázal je rozpoznat a plynule upravit jízdní dráhu. Zaznamenali jsme však jeden opakující se nedostatek: při objíždění nepoužil směrová světla, stejně jako při návratu k pravému okraji.
Podobně tomu bylo u rozvážkové dodávky Rohlíku, která při vykládce částečně zasahovala do vozovky a měla zapnutá výstražná světla. Tesla ji objela plynule a z našeho pohledu bezpečně, avšak opět bez signalizace manévru. Na křižovatkách přitom směrová světla používala správně a včas.
Nechceme z toho vyvozovat, že jde o vlastnost všech vozidel Tesla nebo všech verzí softwaru. Musíme ještě ověřit, zda se toto chování opakuje. Zároveň je třeba rozlišovat drobnou korekci stopy od změny směru jízdy, která vyžaduje signalizaci. Předvídatelnost vůči ostatním řidičům je ale podle nás stejně důležitá jako samotné zvládnutí překážky.
Úzké silnice: Přesvědčivé vedení vozu
Na úzkých komunikacích si Tesla udržovala velmi dobrý odstup od protijedoucích automobilů i od pravého okraje vozovky. Nepůsobila dojmem, že by se zbytečně tlačila do protisměru nebo na nezpevněnou krajnici.
Zůstává ale otázka, jak by reagovala na protijedoucí vozidlo, které by náhle výrazně vybočilo do naší dráhy. Takovou situaci jsme nezažili – a rozhodně ji nechceme záměrně vyvolávat. Po celou dobu jsme proto sledovali provoz a byli připraveni okamžitě převzít řízení nebo brzdit. Důvěra nesmí znamenat slepé spoléhání.
Dálnice: Tady nám FSD dává největší smysl
Při dálniční jízdě se pozitivní dojem ještě prohloubil. Velmi oceňujeme, jak Tesla zrychlovala v připojovacím pruhu a plynule se začleňovala do provozu. To je bohužel disciplína, kterou někteří řidiči stále podceňují: pokus připojit se na rychle jedoucí dálnici například čtyřicítkou může vytvářet nebezpečné situace. Nebezpečné připojování by si podle nás zasloužilo důslednější kontrolu.
Na dálnici byla jízda klidná a předvídatelná. Směrová světla přicházela včas a při zařazování před kamiony i osobní vozidla Tesla ponechávala ohleduplný odstup. Nesnažila se za každou cenu vtěsnat do malé mezery. Právě takové chování buduje důvěru: ne okázalé manévry, ale plynulost a respekt k ostatním.
Parkování: Paradoxně největší zkouška trpělivosti
Největší jistotu jsme měli na dálnicích a dobře značených silnicích první třídy. O to paradoxnější bylo, že jsme řízení nakonec převzali při jedné z nejpomalejších činností – parkování.
Automatické parkování známe také z vozidel BYD a XPeng. Tesla při našem pokusu působila až přehnaně precizně. Za tmy opakovaně měnila úhel nájezdu, popojížděla vpřed a vzad a snažila se polohu znovu korigovat. Nedokážeme potvrdit, zda systém zaměňoval vodorovné značení za obrubník; to je pouze jedna z možných interpretací jeho nejistoty.
Když za námi přijelo další auto, Tesla už téměř půl minuty hledala ideální způsob zacouvání. V tu chvíli jsme převzali řízení. Bezpečnost a přesnost jsou zásadní, ale praktický parkovací asistent musí zvládnout i přiměřenou rychlost a plynulost manévru. Na parkovišti nám tentokrát trpělivost došla dřív než systému.
Co si odnášíme – a co chceme ověřit příště
Za nás jde o velký technologický pokrok. Tesla FSD nás při tomto prvním testu přesvědčila, že pokročilé asistované řízení má v každodenním provozu skutečný smysl. Především na dlouhých cestách a při opakovaném projíždění přetíženou Prahou vidíme potenciál pro nižší pracovní zátěž, více pohodlí a méně stresu.
Zároveň nejde o technologii, které by bylo možné bezvýhradně předat odpovědnost. FSD (Supervised) vyžaduje neustálý dohled řidiče a připravenost zasáhnout. Naše rostoucí důvěra je výsledkem konkrétních pozorování, nikoliv důkazem bezpečnosti ve všech situacích.
Rádi bychom se k testu vrátili za hustého deště a v zimě, například na zasněžených komunikacích, pokud to podmínky umožní bezpečně. Chceme také ověřit chování směrových světel při objíždění a zjistit, zda je parkování stejně váhavé i jinde.
Z našeho skromného testu si odnášíme především jednu věc: tato technologie nám dává smysl. Věříme, že při opakovaném používání a s lepším poznáním jejích limitů může řidič získávat jistotu. Nikdy však nesmí ztratit pozornost. Budoucnost řízení pro nás není o tom, že přestaneme být řidiči – ale že nám automobil dokáže část každodenní námahy skutečně ulehčit.